Halloween, dvě věže a pavouci

Na páté lekci jsme se učili dávat mat dvěma věžemi, potýkali se s únavou a pavouky na šachovnici!

Děti jsem si tentokrát v družině vyzvedával z rozjeté halloweenské party. Měl jsem trochu strach, jestli se jim bude chtít opustit taneční rej plný čarodějnic a jiných strašidel a jít místo toho trápit mozkové závity nad šachovnici. Nakonec však šli všichni ochotně a nikdo neprotestoval :)

Tématem hodiny bylo matování pomocí dvou věží, tedy něco, co by šachisté měli umět zcela automaticky (jak se tak říká: i kdybychom je probudili o půlnoci ... a zrovna měli po ruce šachy). Při nácviku se všem dařilo poměrně dobře, občas byly potřeba jen drobné rady. Určitě budeme tyto situace trénovat i na dalších lekcích.

Moc dobře se ale nevedlo Terce a Niky, které byly od pohledu unavené a vypadalo to, že nějaké věže a králové je to poslední, co je zajímá. Nechal jsem je odpočívat a nakonec po domluvě s paní družinářkou i vrátit se do družiny, kde si mohly lehnout. Doufám jen, že to byla opravdu jen únava z čarodějnického tančení a ne příznaky nějaké choroby a že příště zase nastoupí v plné síle.

Během partií jsem pak sledoval, jestli někdo bude tento "žebříkový" způsob matování používat - a opravdu tomu tak bylo! Adam i Dan ve svých hrách oba použili stejné principy zahnání krále na kraj šachovnice a následné matování. Oba si však vyzkoušeli, že ne vždy je to tak jednoduché jako během procvičování, kde byla šachovnice prázdná a nepřekážely tam jiné figurky...

Vojta tentokrát opět nekompromisně likvidoval soupeřovu armádu, v obou hrách, co jsem viděl padla Jirkova dáma (jednou po krásné "vidličce" jezdcem) a Vojta si pak pěšcem došel pro druhou dámu a zvítězil.

Adélka zase předváděla skvělou hru v obraně a Dana přiváděla k šílenství, neboť se mu stále nedařilo dát mat králi, který jako lasička utíkal ze všech připravených pastí. Adélka pak ještě zkoušela zcela novou variantu šachů s novou figurkou - pavoukem. Nevím, jestli se tato úprava pravidel uchytí do budoucna, ale minimálně jako halloweenské zpestření to bylo zajímavé.

O tom, že pravidla šachů se přeci jen mohou měnit jsme si pak povídali v souvislosti s braním mimochodem ("en passant"), tedy pravidle, které bylo do hry přidáno zhruba v 16. století a o kterém mnozí nevědí dodnes.

Příště se podíváme na další matové vedení, které musí každý šachista ovládat: mat dámou a králem.