Když jsem si v pondělí 2.10. před druhou hodinou vyzvedával z družiny děti do kroužku, chvíli jsem si myslel, že budu mít čistě dívčí partu. Celkem pět slečen si přišlo vyzkoušet šachy a některé hned mezi dveřmi nadšeně popisovaly, že už šachy hrály, jiné trochu nesměle přiznávaly, že vůbec neví, jak se šachy hrají a že hrály tak maximálně dámu. Hned jak jsem se dostal ke slovu, ujistil jsem je, že to vůbec nevadí, protože na kroužku se všechno naučíme. Nakonec dorazili i dva kluci, Dan a Vojta a mohli jsme začít...
Po vzájemném představení a krátkém povídání o šachách jsme se začali učit základní teorii - co to je šachovnice, jak se jednotlivé kameny ("figurky") pohybují apod. Děti se celou dobu zapojovaly, odpovídaly na otázky (např. Dan se ukázal jako skvělý počtář a vždy hned věděl odpovědi na otázky typu "Na kolik polí se může přemístit věž?"...). Po chvíli se zejména u těch mladších dostavila očekávaná únava - přece jen i té nejzákladnější teorie je docela hodně a děti ještě tak dlouho pozornost neudrží - tak jsme si začli hrát.
Zapomněl jsem ještě dodat podstatný detail: na první hodině byl se mnou ještě pan Petr Havelka, velezkušený šachista a hlavně skvělý učitel, který se šachům a dětem věnuje už spoustu let, je organizátorem (a řekl bych i hlavní tváří) turnajů Regionální žákovské ligy, šachových táborů a asi tisíce dalších aktivit, spojených se šachy. Díky tomu jsme se mohli dětem věnovat opravdu naplno a řešit i individuální otázky.
I když někteří ještě vlastně ani neví, co je cílem hry (o šachu a matu si budeme povídat až příště), i tak měli možnost vyzkoušet si, jaké to je pohybovat figurkami po šachovnici, brát soupeřovy kameny a získat tak alespoň částečný pocit ze hry. Byť samozřejmě to hlavní je teprve čeká v následujících lekcích. A když už mluvím o pohybu figur po šachovnici - opět dle očekávání děti nejvíce trápil jezdec, alias koník. Ono pověstné "elko" budeme ještě hodně trénovat. Musím ale pochválit zejména Leontýnku z první třídy, která už koně proháněla jako zkušený velmistr.
Děti, které už dříve hrály samozřejmě základy šachů už znají a v teoretické části se nejspíše nedozvěděly nic nového. Měly ale možnost zahrát si a věřím, že již brzy se dostaneme k věcem, které třeba ještě neznají a budeme společně pracovat na jejich zlepšování. Například Vojta, který podle svých slov doma hraje s bráchou (který rovněž chodil do Krhanického kroužku) by podle mne už za chvíli mohl zkusit nějaký ten turnaj...
Celkově jsem měl z dětí velmi dobrý pocit a doufám, že se budeme vídat i nadále a že to děti bude bavit.
Na těchto stránkách pak budu psát zápisky z jednotlivých lekcí a připravovat materiály ke studiu, aby se děti mohly připravovat a opakovat si i doma.
Na příští lekci si konečně povíme, co je to ten šach mat!