A je to!

Pat a Mat se dneska konečně sešli. Po matu, který jsme probírali minule (a dnes ještě opakovali), jsme si konečně řekli, co že je to ten pat.

Ze začátku dnešní hodiny to vypadalo, že budeme jen ve čtyřech. Z družiny přišli tři šachisté (Terka, Niky a Dan), před vchodem jsem pak potkal Jirku, který mi pomohl připravit třídu. Naštěstí těsně před druhou dorazila Adélka a chvilku potom Křišťan, takže nakonec nás bylo šest (sedm, pokud počítám plyšového žabáka Jožina, kterého zejména Terka s Niky často a rády berou mezi nás)

Minule jsem psal, že budeme probírat mat dvěma věžmi. Z této myšlenky jsem ale musel upustit, protože chci, aby na toto důležité téma byli přítomní pokud možno všichni. Místo toho jsme opakovali mat z minulé hodiny, zejména jsme se věnovali matu na poslední řadě, nechvalně proslulému zejména mezi začínajícími šachisty.

Příklad matu na poslední řadě:

Hlavním tématem hodiny byl však pat, tedy jeden z možných důvodů remízy. Děti měly nejprve za úkol vymyslet vlastní patovou pozici. Nejprve se jim do toho moc nechtělo, ale když jsem opět použil motivaci v podobě bonbónu za každé správné řešení, zvedl se les rukou. Zejména Dan měl opět celou hodinu ruku nahoře. Začínám mít trochu strach, aby domů nechodil s namoženým ramenem ...

Mezi výkladem jsme samozřejmě i hráli. Dneska jedním ze soupeřům byla i umělá inteligence - děti měli možnost zahrát si na tabletu proti "robotovi", čehož využila nejvíce Nikolka. Její rozčílené výkřiky, jako "Zatracenej robot, já ho snad neporazím!" se nesly celou třídou. S Niky jsme se domluvili, že než skončí první pololetí, bude robota porážet levou zadní. Máme tedy alespoň hmatatelný cíl, který si na konci pololetí budeme moct vyhodnotit. Jsem přesvědčený, že to zvládneme.

Dnešní partie zcela ovládal Křišťan, který nejprve několikrát porazil Adélku (i když musím říct, že i ona hrála velmi dobře. A rovnou jsme si taky dali cíl, tentokrát že ona zvládne časem porazit Křišťana), no a musím přiznat, že se mu podařilo i porazit mě. Což, jak Dan správně okomentoval, je "docela divný, když student porazí učitele". Na mou obranu musím uvést, že jsem svého soupeře až trestuhodně podcenil, snažil jsem se vnímat všechno dění i u okolních šachovnic a dopustil jsem se školácké hrubé chyby. Té Křišťan bez váhání využil a dovedl hru do vítězného konce. 

I Jirka s Danem hráli hezké partie, zejména Jirku chválím za to, že ve finále nalezl pěkný mat králem a dámou a dokonce jako bonus uvedl i druhou možnou variantu, jak dát mat. Kluci mě i potěšili tím, že si jako rozcvičku sami zahráli "farmáře a prasátka" z druhé lekce.

Od příště určitě budu více trvat na zachování šachové "etikety", tedy zejména toho, že se u partie má mlčet. Sám jsem si vyzkoušel, jak je jakékoliv vyrušování okolním hlukem při partii nepříjemné :) 

Příště už se doufám konečně dostaneme na slibovaný mat dvěma věžmi, tedy něco, co by šachisté měli znát a umět zahrát, i kdybyste je vzbudili o půlnoci. Tedy v případě, že by zrovna po ruce měli šachy. No prostě ... víte, jak to myslím :)

Už teď se těším na další pondělí a doufám, že se sejdeme v plném počtu.