Dáma a tablet

Na šesté lekci jsme probírali veledůležitou dovednost - jak dát mat samotnou dámou (s pomocí jejího krále). Toto musí každý šachista umět, stejně jako mat dvěma věžemi z minulé lekce. Budeme ho tedy ještě určitě procvičovat. Kladl jsem také dětem na srdce, aby trénovali i doma, neboť jenom během lekce ve škole se to určitě dostatečně nenaučí. Do příště jim sepíšu materiály, kde se tyto a další techniky dají učit a procvičovat.

Děti jako vždy během výuky nové látky dávaly najevo, že by si přece jen radši zahrály a tak když jsem jim to konečně dovolil, vrhly se do hry s neskrývaným nadšením. Adélka jasně přehrávala Terku (na které ale rozhodně je vidět zlepšení, jen musí dávat větší pozor při výkladu, ať se naučí i pokročilejší triky a techniku). Obrovská převaha v koncovce ale nakonec Adélce nestačila a nešťastným tahem ukončila hru patem, tedy remízou. Brala to ale statečně a s úsměvem, se slovy: "Já stejně vždycky nakonec remízuju" přijala nejprve výsledek hry, pak i bonbon za odměnu.

Nejhezčí hru celé lekce pak předvedli Vojta s Křišťanem. Opravdu napínavá partie: Vojta lépe zahrál zahájení a začátek střední hry a vypadalo to, že má vítezství v kapse, Křišťan se ale rozhodně nevzdal a v dramatické koncovce hru otočil ve svůj prospěch. Jak je vidět i na fotografii, hra rozhodně zaujala i Dana.

Ten předtím hrál hezkou hru s Adamem, bohužel pak jednu partii museli předčasně ukončit kvůli neplatnému tahu a následném zboření snad všech figur na šachovnici (věřím, že to bylo pouze náhodou a omylem).

Děti si také mohly vyzkoušet hru na tabletu proti počítači. Přestože hraní proti umělé inteligenci moc rád nemám (rozhodně doporučuji hru "naživo", zvlášť když k tomu mají na kroužku jedinečnou příležitost), jako malé zpestření lekce je to občas dobrá věc. Tady moc chválím Adama, který nejprve pomohl Leontýnce onoho zlého robota porazit, poté se mu samotnému podařilo vyhrát i na těžší obtížnost. A na velmi těžkou uhrál alespoň remízu. I když mám velkou radost z jeho zlepšujících se šachových schopností, nejvíce mě potěšilo, jak hezky pomáhal své šachové parťačce.

Leontýnka sama mě také moc potěšila - zejména tím, že se po menší přestávce za námi vrátila (a doufám, že bude chodit i nadále). Ale také tím, jak hezky hraje. Nejmladší člen naší party, ale s velikým talentem! Moc se mi líbí, jak během hry přemýšlí, dokonce mi několikrát správně popsala, co se bude dít několik tahů dopředu.

Příště se konečně podíváme na rošádu, ale určitě budeme i hodně opakovat maty dámou, či dvěma věžemi. No, jak už děti znám, určitě mě budou přemlouvat, aby spíš mohly hrát. Ale nebojte, já se ukecat nedám!

No ... tedy ... doufám :)